Tak jako v smrtelne agonii projivas jivot uplynuly, posledni zapad slunce promita krvave stiny - obrazy z druheho brehu na stini pohyblive, uzkost podrizuji hnivu, elementalove! "Otee, proe jsi mi opustil?" "Protoje vira tva je silnijsi nej ja!" "Ja vim, uj ti nepotrebuji, geniove bez pohrbu vchazeji."
Do rise straslivych tajemstvi, kam maji pristup jen zemreli vedeni zakonem vitizstvi, neeekat, co "osud" nadili.
Na nas uj neplati terror andila sebeklamu,
Leviathan otvira svoji tlamu!